Co je to mandala?
Pojem mandala pochází z indického sanskritu a volně se překládá jako kruh. Mandala je vyjádřením celistvosti života, po níž od pradávna jako lidé toužíme. Jejich tvorba nám připomíná, že jako tvůrci jsme nedílnou součástí Celku - Kosmu - Matky země (doplňte dle libosti).
„Mandala je prostorem, kde se setkávají kultury, náboženství, staletí i věda a umění v jednom prostoru. Je to nadkulturní symbol jednoty a celistvosti.“
Na východě věří, že pomocí mandal jako mocných spirituálních symbolů, se člověk dokáže dostat hluboko do svého vědomí. Proto se zde využívají jako pomůcky k meditaci a vizualizaci. Nejpoužívanější jsou zde tzv. jantry, které jsou geometrickým vyobrazením hinduistických božstev. V širším významu chápány jako vyobrazení kvalit těchto božství tedy kreativity Přírody. Jantra se od tradiční kruhovitého tvaru mandaly liší tím, že je ještě doplněna hranatým orámováním. Nejznámější jantrou je asi Shri Yantra - jantra nejvyšší vládkyně. Tato mandala je tvořena skupinou vzájemně se proplétajících trojúhelníků, které směrují nahoru a dolů a společně utvářejí dokonalou rovnováhu mužského a ženského principu v Kosmu. Všechny trojúhelníky se sbíhají v ústředním bodu (bindu), který symbolizuje jednotu stvoření.
Obrázek 1. shri jantra
Návod na meditaci podle profesora Davida Fontany
- Před začátkem meditace před sebe umístěte obraz mandaly. Ideálně v úrovni vašich očí a tak, aby na ni dopadal dostatek světla.
- Zavřete oči a obraťte pozornost na svůj dech.
- Jakmile se uvolníte, otevřete oči a začněte se dívat na mandalu před vámi. Snažte se omezit mrkání.
Nezkoumejte jednotlivé části mandaly postupně jednu za druhou. Pokuste se spíš vnímat mandalu jako celek. Nesnažte se rozumově vykládat její symboliku. Nechte ji volně působit na vaše vědomí.
Mandaly ve světě
V Tibetu jsou oblíbené pískové mandaly. Jejich vytváření je jedinečný rituál, který se nevyskytuje v žádném jiném náboženství. Mnichové stráví dny a někdy i týdny tvorbou pískové mandaly. Pomocí speciálních trubic pečlivě tvoří dle stanovené předlohy. Vytvářejí jí s vírou, že působí ozdravně na své okolí a zejména na lidi, kteří se na ní podívají. Jakmile je mandala hotová, mniši ji rozmáznou do všech směrů. Tento obřad je názornou ukázkou víry buddhistů, že vše jednou pomine. Zrnka bývalé mandaly následně vhodí do proudu řeky, aby se rozšířily očistné účinky mandaly do světa.
Lidé už od pradávna prahnou po celistvosti a jednotě a na Západě to není jinak. Zde najdete mandaly v podobě lapačů snů u indiánů, kteří věří, že je chrání ve spánku před zlými duchy. Nebo také v tzv. Medicine Wheel - indiánských monolitech, kde se indiáni setkávají a jsou symbolem propojení všech bytostí na Zemi.
V Evropě mandaly najdeme především v architektuře a stavebnictví v podobě rozetových oken katedrál, rozestavěných kamenů Stonehenge, či jako strukturu v celých starověkých městech zejména v Římě.
Jak se dostaly mandaly na západ a mandaly v terapii
Největším průkopníkem mandal na Západě byl bezpochyby psycholog a psychoterapeut Carl Gustav Jung, který měl zájem o mandaly díky jeho vášni pro mytologii a mystické odnože náboženství. Roky se snažil pochopit lidskou psyché pomocí obrazů světové mytologie, symbolismu a mysticismu. Mandaly maloval roky sám každý den a pak je začal používat jako součást své terapie s klienty. Kde chápal kresbu mandal jako přirozený způsob řešení vnitřních konfliktů a cestu k větší vnitřní rovnováze a celistvosti jejich osobnosti. Podle Junga také mandala vyjadřuje nejdůležitější archetyp lidské duše tedy Bytostné Já. Bytostné Já je zde Jungem chápáno jako interpretace středu lidské duše. Místo, které sjednocuje celou naší psýché. [1 Ego je jen nepatrná část toho, kým jsme. Proto pokud chceme dojít k celistvosti, musíme rozšířit své vědomí daleko za hranice našeho ega. A musíme se také nakonec potkat se svým nevědomím a našimi stíny.
Jung o této své životní etapě napsal:
„Každé ráno jsem si do svého sešitu načrtnul malou kruhovou kresbu, mandalu, která, zdá se, korespondovala s mou vnitřní situací daný den. S pomocí těchto kreseb jsem byl schopen pozorovat proměny své psychiky každý den. Mé mandaly byly kryptogramy… v nichž jsem viděl sebe – tedy mé celé já – ve své aktivitě.“
A jak to celé souvisí s mandalami?
Kvalita lidského života závisí na tom, jaký vztah máme se svým Bytostným Já a egem. Když žijeme vědomě, je obojí v rovnováze. Máme chuť do života a chuť něco tvořit. Pokud se ale ztotožňujeme jen s naším egem, život se může zdát jako fádní a prázdný. Je to zejména tehdy, kdy cítíme, že jednáme v rozporu sami se sebou, ale ego nám říká, abychom pokračovali v tom, co děláme. A my to děláme… a na plný plyn, přeci nesmíme polevit… A pak. Bum prásk je tu souhra okolností, která vše změní. Nejdříve vypadá jak totální katastrofa. Zkáza všech ideálů a života. A ono se to pak ukáže jako „to nejlepší, co vás mohlo potkat“. Ve skutečnosti totiž došlo jenom k prohře ega… Bytostné Já se konečně prodralo napovrch.
A zde je podle Junga nejvhodnější sáhnout po tužce s papírem a vyzkoušet kresbu mandaly. Dokonale zde vypozorujete změny svého stavu a získáte studijní materiál k výletům do své Duše. Využití mandal ve své práci také našel česko-americký psychiatr a vizionář Stanislav Grof. Kdy po samotném holotropním dýchání následuje část, kde zúčastnění vyjadřují a zpracovávají své zážitky právě pomocí kresby mandal.
Závěrem snad už stačí jen zmínit, že mandaly ve všech svých podobách nepochybně plní svou roli jako důležité symboly osobního růstu a cest do své psýché. Zprostředkovávají další z pohledů na život člověka. A stojí za to, naučit se s nimi pracovat v každodenním životě, a možná časem uvidět a vnímat celý svět přes jejich optiku, díky níž zpozorujeme, kolik rozmanitosti i jednoty se skrývá ve světě.
[1] Psyché (též Psýché) je v řecké mytologii perzonifikace lidské duše